Page 84 - EnterDC ONLINE

HISTORIE DC: POČÁTKY KIN V DĚČÍNĚ

Brzy se ukázalo, že využívání víceúčelových gram a neuvádět stejné filmy jako konkurence.
sálů pro projekce není šťastné, a to nejen Pouze opravdové trháky měly vyhrazeny celý
s ohledem na kolize termínů. Kvůli snadné týden. Mezi ně patřila například „nebezpečně
vznětlivosti filmového materiálu vyžadoval smyslná“ Bílá otrokyně či první verze Bídníků,
provoz kin řadu protipožárních opatření, Fantomase, nebo Hraběte Monte Christa. Dra-
především vybudování ohnivzdorné maturgická skladba se ustálila na bloku krátkých
promítací kabiny. Nejlepším řešením se filmů různých žánrů v první polovině večera
ukázala stavba nového prostoru určeného a delším filmu (35 – 45 min.) v druhé části.
přímo pro promítání. Jako první se k tomuto Celý blok se mohl několikrát za den zopa-
kroku odhodlal děčínský Fridrich Leinweber, kovat a tak Leinweberovo i Brandovo kino
který ve svém domě na Bahnhofstraße zřídil promítalo od 16 do 23 hodin prakticky non-

stop. Ve volných dnech
se začínalo dokonce již
ve 13 hod. Pouze Ihmt,
který střídal projekce
s jinými představeními,
zahajoval až v 19 hodin
a navíc mohl hrát jen 4 –
5 dnů v týdnu.

Boj o diváky přinášel
stálé novinky a zlepšení.
Provozovatelé se
snažili předstihnout
konkurenci například
kvalitní doprovodnou
ZÁBAVA & STYL zcela nový kinosál (na fotografii), do kterého hudbou, občerstvením či například zřízením
svůj podnik přesunul. První představení se kuželníku. Průkopníkem inovací se stal
zde odehrálo 2. 12. 1911 za přítomnosti především agilní Leinweber. Koncem 1913
děčínského starosty Franze Lufta a dalších například s velkým halasem inzeroval napro-
hostů. O rok později, 4. prosince 1912, otevřel stou senzaci – uvedení zvukového filmu.
zbrusu nový kinosál také Gustav Brand. Kino Děčín patřil mezi první provinční města, kde
Elbhof (později Labe) zřídil v bezprostředním se taková možnost nabízela. Ve skutečnosti
sousedství monumentální vily, po které svůj ovšem film zůstával nadále němý. Zvuk se
podnik pojmenoval. k němu pouštěl zvlášť z gramofonové desky.
Vzájemnou synchronizaci obou přístrojů
Vzhledem k nabídce hned tří stálých kin mělo zajišťovalo nákladné zařízení firmy Gaumont
děčínsko-podmokelské publikum skutečně zvané chronograf. V praxi ovšem nefungo-
velkou možnost výběru. Boj o diváky nutil pro- valo příliš spolehlivě a ani zesílení zvuku
84 vozovatele 2 x týdně kompletně vyměnit pro- tehdy ještě nebylo dostatečné. Většina filmů